„DAKAR“ 1994 – 16.ročník
Tento rok absolvovali účastníci soutěž zcela jinou trasou. Dakar se stal pouze etapovým městem a bodem obratu, cíl
soutěže byl opět v Paříži. Pro cíl a vyhlášení výsledků organizátoři zvolili zajímavé prostředí Euro Disney Landu.
Kopřivnická Tatra se v tomto roce postavila na start se dvěma vozy TATRA 815 v provedení 4×4. První automobil byl
postaven na základě auta rychlé hasičské pomoci a jela s ním posádka Loprais, Stachura a Ing. Kalina (s.č. 401).
Druhý automobil byl repasovaný valník dobře známý z minulých ročníků soutěže. Tehdy s ním startovala vždy
LopraisovaSklenovský a Buchtyár (s.č. 402). Tým TATRA doprovázeli dva mechanici – Kořený a Gilar – a to nikoliv
v doprovodném voze, ale letecky. Služby našich nákladních automobilů i v tomto roce využila v roli doprovodu řada
zahraničních účastníků včetně organizátorů. Kromě kamionů jsme měli v tomto ročníku zastoupení i v kategorii
motocyklů a osobních automobilů. Zasloužil se o to Tuareg KOVO S+P RACING . Do závodu motocyklů nastoupili jezdci
Bohumil Poslední a Libor Podmol na motocyklech KTM. V kategorii osobních automobilů nasadil tým tři vozy Land Rover
s posádkami Kakrda – Lamač (s.č. 294), Podzimek – Sviták (s.č. 295) a Krejsa – Záruba (s.č. 296). V roli
doprovodu absolvoval soutěž kamion LIAZ s posádkou Fajtl-Birke–Bejdl.
Soutěž nezačala pro tým Tatra nejlépe. Ještě než se účastníci nalodili v Granadě na lodě do Afriky, absolvovali dvě
speciální etapy. V té druhé bohužel havarovala Kahánkova Tan – Tanu. Zbytek soutěže absolvovala ve funkci doprovodu
druhého vozu. Škoda, kamion rozhodně nebyl bez šance na dobrý výsledek. Utrhla se s ní krajnice, kamion se
několikrát převrátil a skončil pod poměrně strmým svahem. Posádka byla naštěstí nezraněna. Kamion nebyl nijak
závažně poškozen, ale vyprostit se ho podařilo až druhý den a tak musela naše posádka ze soutěže odstoupit. Pro
druhý kamion to byla nepříjemná situace, protože tato Tatra vezla náhradní díly a pneumatiky.
Tento ročník nebyl náročný technicky. Byl však náročný jezdecky. Jezdilo se totiž strašně rychle. A z toho nakonec
vytěžila maximum nová Tatra pod Lopraisovým vedením. Od začátku se pohybovala mezi prvními čtyřmi. Všem, kteří jim
fandili určitě zatrnulo při zprávách, že jsou nezvěstní. V etapě z Ataru byl po průjezdu první kontrolou, kde Tatra
projela osmá a byla řádně zaznamenána, závod přerušen. O kus dál totiž stály v cestě písečné duny, které se nedaly
projet. Tatra se k nim naštěstí nedostala, protože poprvé a naposledy v tomto ročníku zabloudila. Po určité době
posádka našla cestu a vrátila se zpět do průjezdní kontroly. Tam jim bylo řečeno, že závod byl přerušen a že bude
pokračovat až o den později. Tatra se tedy pohodlně přesunula na místo nového startu . Problém nastal v tom, že
odpovědný komisař opomenul průjezd nahlásit a vznikl zmatek. Když se potom Tatra objevila na startu následující
etapy, všichni se divili, jak je to možné. V polovině soutěže v Dakaru již Lopraisova posádka figurovala na prvním
místě v kategorii kamionů. V Dakaru se této posádce dostalo zvláštního ocenění, když dostala cenu senegalského
ministra dopravy pro nejrychlejší kamión v cíli první poloviny rallye. Lopraisova posádka neměla v tomto ročníku
s vozem žádné vážné technické problémy. Měnili pouze vak pérování zadní nápravy, jehož přívod vzduchu poškodil
kámen. Hodně starostí však nadělaly pneumatiky. Během závodu zničili celkem deset pneumatik. Terén byl skutečně
těžký.
Na závěr absolvovali úspěšní účastníci triumfální průjezd francouzskou metropolí, při kterém nechybělo společné
fotografování v Paříži před Vítězným obloukem. Po absolvování více jak 13 000 soutěžních kilometrů triumfovala Tatra
historickým úspěchem. Zvítězila v kategorii kamionů a v celkovém pořadí se umístila na 6 místě, což je v historii
rallye nejlepší výsledek, kterého nákladní automobil dosáhl.
Oba dva naši motocyklisté se neustále trápili se svými stroji KTM. Jak se ukázalo, volba motocyklu nebyla
nejšťastnější, často opravovali, několikrát měnili motor, stroje měly poměrně malou palivovou nádrž, poruchová byla
převodovka a ani písty nebyly nejvhodnější. Na poruchu motoru nakonec skončil svoji účast Podmol, který musel v osmé
etapě vzdát. Navíc motorku, kterou na trase zanechal, již nenašli. Poslední nakonec soutěž dokončil na 44.místě
klasifikace motocyklů.
Ze tří osobních automobilů Land Rover dorazila do cíle v Paříži pouze Krejsova posádka. Soutěž dokončila na 42 místě
kategorie automobilů. Kakrdova a Podzimkova posádka doplatila hlavně na špatně nastavené pérování zadní nápravy.
Navíc Podzimkova posádka skončila účinkování na soutěži ošklivou nehodou. Vůz se s nimi několikrát převrátil a moc
z něho nezbylo. Ukazálo se však, že konstrukce sedaček a bezpečnostního rámu byla dokonalá a posádka vyvázla bez
zranění.
