Spida models

„ DAKAR “ 1998

20. ročník

Po čtyřech letech se start soutěže vrátil do Paříže. Pořadatelé slibovali před startem, že jubilejní ročník se vrátí k původní myšlence vysoké obtížnosti – jak pro jezdce, tak v nárocích na kvality navigátorů. Vybrali nejtěžší úseky předchozích ročníků a  doplnili je dalšími, neméně náročnými. Maratonské etapy ve druhé části závodu vedly těžkými písky a přes obrovské duny. Celou soutěž provázely velké organizační zmatky.

TATRA MARATHON TEAM startoval celkem se třemi vozy. Se zcela novým vozem T 815 4x4 se na startu objevila posádka Loprais, Stachura, Čermák ( s.č. 407 ). Na první pohled se od předchozích tatrováckých kamionů lišila kabinou nového typu a změněnou nástavbou – pravděpodobně díky této změně dostala přezdívku „ puma “. Podstatnější  novinky se však skrývaly jinde – vodou chlazený motor Deutz a na přední nápravě vzduchové pérování. Celý automobil opět vycházel ze sériové výroby.  V kabině druhého vozu T 815 4x4 HAS  vyrazila do Dakaru  trojice Kořený, Lamač, Kahánek ( s.č. 414 ) a s třetím vozem stejného provedení startovala posádka Sklenovský, Hamerla, Ing. Tomeček ( s.č. 419 ). Leteckou asistenci zajišťovali dva tatrováčtí mechanici Kuběna a Matuš. Členem týmu byl také známý Ing. Josef Kalina, který plnil hlavně funkci organizačního vedoucího. Naše vozy již tradičně startovaly v cizích službách. Zastoupení jsme měli také v kategorii motocyklů. V týmu SLOVNAFT  SPORT MOTO  startoval na motocyklu KTM 660 spolu s týmovým kolegou  Katriňákem ( s.č. 38 ) znovu Zloch ( s.č. 136 ) . Na účasti obou týmů se významně organizačně podílela brněnská agentura Cerm Aktivity. V barvách týmu TRIUMPH RACING TEAM se na startu objevil na motocyklu Triumph Tiger  900  Ivo Kaštan  ( s.č.  137 ).

Trojice Loprais, Stachura, Čermák začala tradičně opatrně, což v tomto roce bylo dáno také tím, že se seznamovali s novým autem. Obstála  na výbornou -  posádka měla na trase jedinou závadu a to ještě ve Španělsku, kde se v hlubokém brodu zablokoval přívod paliva. Posádka bezpečně držela krok s největšími soupeři a v deváté etapě se probojovala do čela klasifikace kategorie kamionů. Posádka Kořený, Lamač, Kahánek s dalším vozem Tatra plnila úlohu rychlého asistenčního vozu pro Lopraisovu posádku. Během celé soutěže s ní neztratila kontakt ( stejně tak také neztratila kontakt s popředím klasifikace kamionů ) a v případě nouze tak byla okamžitě připravena zasáhnout. Nebylo toho však potřeba. Třetí posádka Sklenovský, Hamerla, Ing. Tomeček jela s veškerým nejnutnějším technickým zabezpečením jednoznačně jako vozidlo asistenční. Až do nešťastné deváté etapy se držela skvěle a zaujímala vynikající celkové šesté místo! Bohužel během deváté etapy došlo k neštěstí v podobě přepadení ozbrojenými pouštními lupiči.  Kořeného i SklenovskéhoSklenovského posádky. Tato Tatra byla následně ukradena a posádka se tak musela se zbytkem závodu nechtěně a ne vlastní vinou rozloučit. Ukradený kamion patřil mezi nejslavnější vozidla této soutěže. Jednalo se totiž o vítězný vůz ročníku 1994 a 1995 a jeho historickou hodnotu tak lze jen velmi obtížně vyčíslit. posádka přišla mimo jiné o veškeré osobní věci. Vozidlo mělo naštěstí prostřílené pneumatiky a bylo nepojízdné. Bandité tak všechno, co se mohlo hodit přeložili na druhé vozidlo

Jaroslav Katriňák se účastnil této maratonské soutěže poprvé a stal se senzací první poloviny rallye. Od počátku samotného závodu udržoval tempo s nejlepší elitou ve své kategorii, vyhrál jednu z etap a nebýt nešťastné poruchy převodovky v osmé etapě, pravděpodobně by vážně promluvil do celkového pořadí kategorie motocyklů. Odstoupení ze soutěže pro něho nebylo ničím příjemným – nedobrovolně totiž strávil osamocen dva dny a dvě noci v mauretánské poušti, než se dočkal záchrany v podobě sběrného kamionu. Potvrzuje to fakt, že tento ročník nebyl organizačně nejlépe zvládnutý.  Stanislav Zloch absolvoval tento maratonský závod již podruhé a tentokrát s nečekaně překvapujicím výsledkem. Svou jízdu zaměřil především na přesnost a jistotu. Výsledkem bylo vynikající  desáté místo v celkové klasifikaci kategorie motocyklů. Navíc obdržel za 14. místo v extrémně náročné 13. etapě Trofej Thierry Sabina pro nejlepšího amatérského jezdce.  Ivo Kaštan se musel se soutěží také rozloučit. Stalo se tak v okamžiku, kdy organizátoři posunuli z neznámých důvodů místo na tankování dál a jemu došlo palivo. Do cíle tak nestihl dojet v plánovaném limitu a ze soutěže odstoupil. Stalo se tak vlastně vinou organizátorů.